smog

Špinavá mlha, která se tvoří v městském a průmyslovém prostředí, kde je vysoké atmosférické znečištění. Termín vzniká spojením anglických slov smoke (kouř) a fog (mlha) a je mezinárodně znám pod tímto názvem. Smog postihující velká města je způsoben zejména dopravou a je znám jako fotochemický smog. Spalování uhlovodíků v motorových vozidlech uvolňuje do ovzduší oxid uhelnatý a oxidy dusíku (NO_x) (NO jako primární polutant a NO₂ jako sekundární, vznikající z něj sloučením s kyslíkem), mimo jiné plyny, kromě různých těkavých organických sloučenin, které se rovněž dostávají do atmosféry. Za přítomnosti slunečního záření dochází k řadě fotochemických reakcí, které vytvářejí velká množství nových škodlivých látek (sekundárních polutantů), jako je ozon, jenž postupně zakaluje prostředí, snižuje viditelnost a vytváří jakousi kopuli (tak se tomu říká) nahnědlého vzhledu, která pokrývá celé město. Jeho přítomnost dráždí oči a dýchací cesty, což u mnoha lidí způsobuje rozvoj onemocnění, jako je rýma, bronchitida, astma nebo zápal plic. Přetrvávající anticyklonální situace, zejména v zimě, s přítomnou teplotní inverzí, kdy je oslunění vysoké a téměř žádný vítr, napomáhají tvorbě a postupnému nárůstu fotochemického smogu. Existuje ještě jeden typ smogu, průmyslový smog - také známý jako šedý nebo sirný smog -, způsobený emisemi tuhých a plynných znečišťujících látek pocházejících z průmyslových činností. Spalování uhlí v továrnách, tepelných elektrárnách a v některých městech je hlavním zdrojem atmosférických emisí sazí a oxidu siřičitého (a z něj dalších látek, jako je kyselina sírová a různé sírany), které se po vstřebání do vodních kapiček mlhy projeví jako výše zmíněný průmyslový smog, jenž je vysoce znečišťující.