duha

Toto je bezpochyby nejznámější a nejokázalejší optický jev ze všech, které se vyskytují v atmosféře. Název tohoto jevu odkazuje na bohyni Iris, považovanou ve starověkém Řecku za posla bohů. Její cesty tam a zpět mezi Olympem - sídlem bohů - a pozemským světem - kde žijeme my, lidé - se dobře odrážejí v duze a jejím zdánlivém spojení mezi nebem a zemí. Můžeme ji definovat jako velký, polokruhový svítící pás, nebo jeho část, tvořený souborem soustředných oblouků, které se navzájem překrývají a zobrazují barvy viditelného spektra světla. Červená se objevuje na horním okraji duhy a fialová na spodním. Tento popis odpovídá primární neboli hlavní duze, ale občas lze pozorovat i vedlejší duhu a nadpočetné oblouky. Vzhled všech těchto jevů je způsoben lomem, odrazem, difrakcí a interferencí světla při jeho průchodu clonou dešťových kapek osvětlených sluncem nebo měsícem. Ačkoli se běžně hovoří o sedmi barvách duhy, ve skutečnosti je vícebarevný pás tvořen kontinuem, takže toto rozdělení je libovolné.