troposféra

Spodní vrstva atmosféry, sahající od zemského povrchu - se kterým je ve styku - až po tropopauzu, nacházející se přibližně ve výšce 11 km ve středních zeměpisných šířkách, i když se její tloušťka mění v závislosti na meteorologických podmínkách a zeměpisné šířce. Uvnitř ní teplota poměrně pravidelně klesá s výškou, rychlostí 6,5 °C/km (teoretická hodnota pro standardní atmosféru), i když v některých úsecích vykazuje inverze, kde je toto chování obrácené. Troposféra obsahuje přibližně 80 % celkové hmotnosti atmosféry a 99 % veškeré vodní páry. Atmosférický tlak, stejně jako teplota, klesá se stoupající výškou, a navíc velmi rychle (exponenciální pokles). Ve výšce asi 5 km je tlak přibližně poloviční oproti hladině moře. Odtud výše ztěžuje dýchání nedostatek kyslíku. Většina meteorologických jevů se odehrává v troposféře (déšť, bouřky, fronty, cyklóny...), přičemž vertikální pohyby vzduchu probíhají hlavně v souvislosti s konvekcí (ohřevem země) a orografickým vynucením. Vzrušení vzduchu, jeho neustálý pohyb, je jedním z hlavních charakteristických znaků této vrstvy, jejíž název navrhl v roce 1909 francouzský meteorolog Léon P. Teisserenc de Bort (1855-1913), právě s odkazem na její proměnlivou povahu. Slovo "troposféra" vzniká spojením řeckých výrazů τροπος (tropos), znamenajícího obrat, a σϕαιρα (sphaira), koule.