termika

Vzestupný vzdušný proud lokálního měřítka, který se vyskytuje nad povrchem, jenž je teplejší než jeho okolí. Různé typy terénu (písek, skály, tráva...) předávají vzduchu, který je s nimi ve styku, různé množství tepla. V oblastech terénu, které se nejvíce zahřívají, vzduch nabývá vyšší teploty a stává se lehčím (nižší hustota). Poté je vystaven většímu vzestupnému hydrostatickému tlaku, který vyvrcholí vznikem termiky. Její přítomnost prozrazují kroužící lety dravých ptáků, kteří tímto způsobem dokážou zůstat ve vzduchu téměř bez námahy. Je to stejná technika, kterou používají piloti kluzáků se svými větroni, nebo piloti závěsných a padákových kluzáků. Pokud vzduch stoupající v termice dosáhne kondenzační hladiny, začne se tvořit malé cumulus, jehož další vertikální vývoj bude do značné míry určen stupněm atmosférické stability/nestability.