meteorologický radar

Radar používaný pro meteorologické účely. Termín RADAR je zkratkou anglického výrazu RAdio Detecting And Ranging (rádiové zjišťování a měření vzdálenosti). Ačkoli se zpočátku vyjadřoval zkratkou psanou velkými písmeny, postupně se začlenil do jazyka jako běžné slovo (radar), podobným způsobem, jako se to děje s DANA (dana). Tento přístroj se začal používat pro vojenské účely během druhé světové války, poté co byl vyvinut v předchozích letech díky přínosu vědců a inženýrů různých národností. Vojenská letadla začala mít nainstalované radary, které kromě lokalizace pozic nepřátelských letadel také detekovaly signály přicházející od meteorů přítomných ve vzduchu. Po skončení vojenského konfliktu začali někteří vědci pracující pro ozbrojené síly USA rozvíjet možné civilní aplikace těchto radarových signálů. Od 70. let 20. století se začaly zřizovat první sítě radarů, provozované jednotlivými meteorologickými službami. V průběhu let byly meteorologické radary modernizovány, což umožnilo získávání trojrozměrného pohledu na srážkové prvky přítomné v atmosféře. Některá zařízení také umožňují odvodit rychlost pohybu kapek a krup vzhledem k pevné poloze radaru (dopplerovský radar). Radar je přístroj, který prostřednictvím rotující antény vysílá mikrovlnné impulzy ve všech směrech, přičemž provádí sérii skenování v různých výškách a pokrývá kolem sebe 360°. Pracuje v rozsahu vlnových délek mezi 1 a 30 cm. Vysílaný signál (úzký paprsek zmíněných mikrovln) je vysílán s výkonem několika megawattů, prostřednictvím sledu impulzů oddělených navzájem několika mikrosekundami. Jak tyto paprsky zachycují kapky a kroupy na své atmosférické dráze, rozptylují se do všech směrů, přičemž jejich část se vrací zpět k radaru, kde je zachycena přijímačem. Doba, která uplyne mezi vysláním a přijetím každého impulzu, umožňuje určit vzdálenost, v níž se cíle nacházejí. Získané informace, pocházející ze všech odražených signálů zachycených přístrojem, jsou zpracovány a převedeny na snímky umožňující vizualizaci prostorového rozložení - kolem polohy radaru - oblastí generujících ozvěnu (echo). Radar přímo neměří intenzitu srážek, ačkoli tyto snímky by mohly naznačovat opak. Často vznikají falešná echa, která musí předpovědáři umět rozpoznat. Zdroje chyb mohou být nejrůznějšího druhu: od kalibračních poruch přístroje, přes přítomnost překážek (přestože radary jsou obvykle umísťovány na vyvýšených místech v terénu s volným horizontem), až po nadhodnocení srážek v určitých echách. V radarových snímcích se používá barevná škála. Obvykle se modrá a zelená barva přiřazují nejslabším echům (odpovídajícím malým kapkám) a červená a purpurová nejsilnějším odraženým signálům (kroupy a velké kapky). Každá barva představuje úroveň odrazivosti, všechny měřené v decibelech (dBZ).