meteorologie

Věda zabývající se studiem meteorů, zaměřená především na předpověď počasí. Zahrnuje jak fyzikální, chemické a dynamické studium různých atmosférických jevů, tak důkladné pozorování všeho, co se v atmosféře odehrává, studium interakcí atmosférického prostředí s ostatními složkami klimatického systému a vývoj koncepčních a matematických modelů, jež mají za cíl předvídat jeho budoucí vývoj. Hranice mezi meteorologií a klimatologií je nejasná, přičemž úkoly řešené oběma vědními obory se částečně překrývají. Etymologický původ termínu sahá až do starověkého Řecka, kde se začalo používat slovo (meteoros), tvořící kořen tohoto slova, i když s širším významem, než má dnes, jelikož popisovalo jakýkoli nebeský jev, ať už atmosférické povahy, nebo nikoli. Ačkoli je slovo "meteorologie" připisováno Aristotelovi (384–322 př. n. l.), odvozené z názvu jeho známého pojednání Meteorologica (Meteorologika), používal jej již dříve Diogenés z Apollónie (450–399 př. n. l.). Čtyři knihy tvořící Aristotelovo pojednání – napsané kolem roku 340 př. n. l. – přispěly k začlenění studia meteorů do přírodní filosofie a staly se referenční knihou na toto téma po dvě tisíciletí, hluboko do 17. století. Je velmi časté chybně říkat "meterologie" místo meteorologie. Chyba se rozšiřuje i na další slova stejné rodiny, jako meteorolog (chybně "meterolog") a meteorologický (chybně "meterologický").