prachové částice

Zkrácený způsob označení pro prachové částice (PM). Tento název je dáván směsi drobných částic v kapalné nebo pevné fázi, jak organického, tak anorganického původu, které se vznášejí ve vzduchu a přispívají k jeho znečištění. Tyto částice zahrnují velmi rozmanité prvky, jako je minerální prach, saze, sírany, dusičnany, křemičitany, popel, pyl a podobně. Zdroje emisí mohou být přírodní (sopečné erupce, lesní požáry) nebo pocházet z lidské činnosti (doprava, průmysl, zemědělství...). Ve studiích kvality ovzduší jsou prachové částice klasifikovány jako PM10 nebo PM2,5, v závislosti na jejich velikosti. První kategorie (PM10) odpovídá větším částicím s průměrem mezi 10 a 2,5 µm, zatímco druhá (PM2,5) zahrnuje jemné částice s průměrem menším než 2,5 µm. Ty druhé jsou nejnebezpečnější pro zdraví, jelikož při vdechnutí nejsou zadrženy v dýchacích cestách (což se děje u PM10), ale dokáží dosáhnout plicních sklípků - ve vnější části průdušinek -, odkud pak přecházejí do krevního oběhu. V posledních letech se začaly objevovat studie zaměřené na tzv. ultrajemné částice (PM1) s průměrem menším než jeden mikron (1 µm). Viz také sopečný popel.