oblak

Hydrometeor sestávající z viditelné masy drobných kapiček kapalné vody, ledových krystalků, nebo obou najednou, vznášejících se v atmosféře, obvykle umístěných v určité výšce nad zemským povrchem, ačkoli může být i s ním v kontaktu. Oblak může také obsahovat větší vodní nebo ledové částice - které samy o sobě tvoří jiné hydrometeory, jako déšť, sníh nebo kroupy -, jakož i nevodné kapalné nebo pevné částice, které mohou pocházet z kouře, prachu nebo průmyslových plynů. Vzhled oblaku na obloze je výsledkem tvorby kapalné vody nebo ledu v důsledku kondenzace nebo sublimace vodní páry přítomné ve vzduchu. Oblaka mají velmi rozmanité tvary a velikosti a mohou vykazovat širokou škálu barev (nejen bílou, s níž jsou běžně ztotožňována), v závislosti na svém složení, denní době a poloze pozorovatele. Jejich oficiální (latinská) nomenklatura a klasifikace se řídí kritérii stanovenými Mezinárodním atlasem oblaků WMO. Většina oblaků se nachází v troposféře, která je konvenčně rozdělena do tří úrovní (vysoká, střední a nízká), přičemž v každé z nich se vyskytují pouze určité rody oblaků, ačkoli některé z nich mohou zaujímat několik úrovní najednou. Hranice těchto úrovní nejsou pevné, neboť se mění se zeměpisnou šířkou a také s ročním obdobím.