atmosférický tlak

Tlak vyvíjený atmosférou na jakýkoli povrch v závislosti na její hmotnosti. Pro jakýkoli bod na zemském povrchu se tento tlak rovná hmotnosti sloupce vzduchu o jednotkovém průřezu, který sahá až k vrcholu atmosféry, jenž lze pro praktické účely stanovit na 300 kilometrů nadmořské výšky (exosféra). Hmotnost veškerého vzduchu obsaženého v tomto atmosférickém sloupci - za předpokladu, že má základnu o ploše jednoho čtverečního metru - činí přibližně 10000 kilogramů. Důvod, proč nezemřeme rozdrceni, když jsme venku, spočívá ve skutečnosti, že vzduch nad našimi hlavami nevyvíjí tlak pouze směrem dolů, ale ve všech směrech - na kterékoli z uvažovaných atmosférických úrovní. V Mezinárodní soustavě jednotek se atmosférický tlak vyjadřuje v hektopascalech (hPa). Tato jednotka je ekvivalentní milibaru, který se používá čím dál méně. Je také běžné vyjadřovat jej v milimetrech nebo palcích rtuti (jeden palec [in] se rovná 25,4 milimetru [= 0,0254 m]), jednotkách spjatých s měřením této veličiny v barometrech využívajících tuto kapalinu. Na počest vynálezce tohoto přístroje - Evangelisty Torricelliho (1608-1647) - se tlak odpovídající jednomu milimetru rtuti (mmHg) z definice rovná 1 torru.