nestabilita

Ve vztahu k atmosféře představuje stav nehydrostatické rovnováhy. Při atmosférické nestabilitě má jakákoli vzduchová bublina, donucená k mírnému vertikálnímu pohybu, tendenci volně a neomezeně stoupat, neboť neustále naráží na vzduch hustší, než je vzduch, který obsahuje. Přítomnost vzduchu chladnějšího, než je obvyklé, ve středních a horních vrstvách troposféry podporuje vzestupné pohyby vzduchu a vznik vertikálně vyvinutých oblaků, které někdy vyústí v bouřky. K jejich vzniku je nezbytný značný stupeň atmosférické nestability. K tomu přispívají i různé mechanické a tepelné mechanismy, jako je konvergence přízemního větru, orografické vynucení nebo ohřev země slunečním zářením.