blesk

Hlavní projev elektrické povahy atmosféry. Elektrometeor tvořený intenzivním elektrickým výbojem, jehož původ a cíl může tvořit bouřkový oblak a zemský povrch (blesk oblak–země), dva bouřkové oblaky (blesk oblak–oblak), bouřkový oblak a oblast jasné oblohy (blesk oblak–vzduch), nebo dvě oblasti uvnitř cumulonimbu (blesk uvnitř oblaku, tzv. intracloud). Většina úderů blesku, které zasahují zem, nese záporný náboj, pocházející většinou ze spodní části cumulonimbu, kde má tendenci se hromadit. Blesk, známý také jako centella nebo centellón, obvykle sleduje klikatou dráhu vzduchem a vykazuje četné větve, z nichž většina vychází z kanálu, kterým prochází hlavní výboj. Blesk prochází oblastmi, kde je vzduch nejvíce ionizovaný a kde je nejmenší elektrický odpor. Nese s sebou dva elektrické meteory: záblesk (světelný jev) a hrom (zvuk). Je běžné ztotožňovat blesk se zábleskem a považovat je za synonyma.