zákal

Litometeor spočívající ve vznosu nevodních pevných částic (prach, písek, popel) v atmosféře, v množství dostatečném k zakalení vzduchu a snížení viditelnosti. Pokud je viditelnost na úrovni zemského povrchu snížena a relativní vlhkost vzduchu je pod 70 %, jedná se o zákal (calima), zatímco pokud je nad 70 %, pozorovaným nebo předpovídaným jevem bude bruma (mlha) (podle technických kritérií AEMET). Zákal dodává obloze zemitou barvu (okrovou, hnědavou, žlutavou, oranžovou, načervenalou), která se liší v závislosti na povaze terénu, z něhož částice unikly, a na slunečním záření. Míra neprůhlednosti, kterou vyvolává, závisí jak na koncentraci částic, tak na jejich hygroskopické schopnosti. Na základě této schopnosti se rozlišuje suchý zákal a vlhký zákal. Zvláštním případem toho druhého je takzvaný solný zákal, způsobený přítomností nepatrných částic mořské soli, pocházejících z odpařování mořské tříště unikající z hladiny moře. Jak termín calima, tak jeho varianty calina a calisma mají etymologický původ v latinském slově caligo, což znamená tma, od něhož jsou odvozena i slova caligino, calígine a caliginoso.