fulgurit

Trubkovitá struktura ze sklovitého oxidu křemičitého, kořenovitého tvaru, která vzniká v písčitém, suchém terénu v důsledku úderu blesku do země. Vysoké teploty – až 4000 °C – způsobené elektrickým výbojem na jeho podzemní dráze roztaví zrna písku a vytvoří úzký kanál ze skelného materiálu, který se často větví. Odpařování podzemní vody, k němuž rovněž dochází pod povrchem, a následné rychlé ochlazení přispívají k vytvoření dutiny uvnitř fulguritu. Tyto „bleskové trubice“ mají průměr od několika milimetrů až po 5 centimetrů a jejich délka může někdy přesáhnout metr. V závislosti na složení písku mají různé barvy. Slovo má svůj etymologický původ v latinském termínu fulgur, což znamená blesk nebo záblesk. Fulgurit by neměl být zaměňován s keraunií, což je název používaný pro bleskový kámen nebo hrot.