ablace

Držíme-li se jeho meteorologického významu, tento termín vyjadřuje úbytek sněhu nebo ledu jako důsledek kombinace tří procesů probíhajících v atmosféře: tání, výparu a sublimace. Myslíme-li na sněhovou pokrývku nebo led ledovce, ačkoli jejich zmenšování obvykle souvisí s nárůstem teploty (více tepla znamená větší tání), ablace může nastat i prostřednictvím zmíněné sublimace, kdy sníh nebo led přechází přímo z pevné do plynné fáze; tedy mění se ve vodní páru. Vítr je dalším faktorem, který velmi účinně přispívá ke snižování tloušťky sněhové pokrývky díky vysoké míře výparu, kterou způsobuje. Opačným procesem je akumulace. V geomorfologickém kontextu se termín vztahuje na úbytek půdy, k němuž dochází v říčních údolích v důsledku unášení sedimentů způsobeného velkými povodněmi vyvolanými přívalovými dešti. Tyto materiály se ukládají po proudu, v blízkosti ústí řeky a v samotném moři.