dana

Slovo stále více zařazované do meteorologického jazyka, vyjadřované střídavě malými nebo velkými písmeny (DANA), i když tato druhá forma – kterou se termín začal používat – je postupně nahrazována tou první, jak je uvedeno v tomto hesle. Jde o akronym pro „izolovanou tlakovou níži ve vyšších hladinách“; výraz, který meteorologové bývalého Národního meteorologického ústavu (INM) – dnes AEMET – začali používat v polovině 80. let, aby čelili nadměrnému používání výrazu „studená kapsa“. Tímto způsobem začalo obyvatelstvo, zejména ve středomořské oblasti, ztotožňovat jakoukoli epizodu vydatných dešťů v dané oblasti s výskytem dany, bez ohledu na to, zda k ní skutečně došlo, či nikoli. Není nutné, aby existovala kapsa studeného vzduchu ve výšce, odříznutá od obecného proudění, aby spadly přívalové srážky, ani její přítomnost nezaručuje vydatné srážky ve všech případech. Termín dana byl zvolen na počest meteorologa Francisca Garcíi Dany (1924-1984), který v letech 1979 až 1984, kdy zemřel, zastával funkci vedoucího předpovědního střediska INM. Dana je izolovaná tlaková níže ve výšce, patrná na izobarických hladinách 300 a 500 hPa, ale ne při zemském povrchu. Protože je odříznuta od obecného západního proudění, vyvíjí se nezávisle, s vlastním životním cyklem. Dany bývají poměrně stacionární, někdy vykazují retrográdní pohyb, opačný než je typický pro tlakové níže.