stabilita

Ve vztahu k atmosféře představuje její stav hydrostatické rovnováhy. Atmosférická stabilita přispívá k potlačení jakéhokoli možného výstupu vzduchu, k němuž by mohlo dojít, brání mu totiž tehdy, když je pro jakoukoli uvažovanou atmosférickou hladinu vzduch nacházející se nad ní méně hustý než vzduch na této hladině nebo pod ní. Zimní anticyklony jsou jasným příkladem atmosférické stability. Může se stát, že vzduch nacházející se pod danou hladinou má nižší hustotu než vzduch nad ní; v takovém případě bude rovněž existovat atmosférická stabilita, pokud tento spodní vzduch, když se pokusí vystoupit – ať už vlastním vztlakem, nebo vynuceně –, při stoupání ochlazováním rychle dosáhne teploty okolí v nové hladině, čímž přestane stoupat. Konvektivní oblak, který by se případně vytvořil, by nedosáhl velkého vertikálního vývoje, jelikož by byl jeho růst potlačen.