cyklóna

Oblast nízkého tlaku vzduchu v atmosféře, obdařená rotačním pohybem, charakterizovaná přítomností bohaté oblačnosti, větru a intenzivních srážek. Tlak klesá zvenčí směrem ke středu a dosahuje své minimální hodnoty v centrální části. Termín zavedl anglo-indický vědec a námořník Henry Piddington (1797-1858). Poprvé jej použil v roce 1840 k pojmenování dvojice ničivých tropických cyklón, k nimž tehdy došlo ve vodách Indického oceánu. Slovo pochází z řeckého termínu kyklón, který překládáme jako vířit či otáčet se, a který v tomto případě odkazuje na rotační povahu tlakové níže. Ačkoli je "cyklóna" obecný termín, platný kdekoli na Zemi, tento název se dává tropické cyklóně, která se tvoří v pánvi Indického oceánu a v západní části jižního Pacifiku.