okluze

Proces vyplývající z postupného zmenšování teplého sektoru frontálního systému na úrovni zemského povrchu, až po jeho úplné vymizení, v důsledku rychlého postupu zadní studené vzduchové hmoty (té, jež se nachází za studenou frontou). Okluze se také nazývá okluzní fronta, neboť je ztotožňována s frontou vzniklou splynutím studené a teplé fronty frontálního systému, díky vyšší rychlosti postupu první z nich. V závislosti na tom, zda je zadní vzduchová hmota chladnější nebo méně chladná než přední (ta, jež se nachází před teplou frontou), může být okluze studená nebo teplá. U studené okluze nižší teplota zadního vzduchu způsobuje, že tento vzduch - jsa hustší - proniká pod přední vzduch, jakmile jej dostihne, a nutí jej stoupat, zatímco u teplé okluze nastává přesně opačný jev; chladnější je přední vzduch, takže zadní vzduch, jakmile jej dostihne, na něj najíždí a stoupá po něm nahoru. Na synoptických mapách se okluze obvykle znázorňují silnými fialovými čarami s dvojicemi půlkruhů a trojúhelníků stejné barvy, přičemž všechny ukazují ve směru pohybu okluzní fronty.